Jaroslav Krátký
* 15. 1. 1951
"Nejlepší drink světa nazval podle filmové postavy"
Lady Scarlett a Jaroslav Krátký, tato dvojice jmen v devadesátých letech proslavila Českou republiku v mezinárodních barmanských kruzích. To první je název drinku, druhé pak patří jeho autorovi, který s ním v roce 1996 zvítězil na mistrovství světa v Tokiu.
Ale začněme naše povídání pěkně od počátku. Jaroslav Krátký jako vyučený číšník absolvoval barmanský kurz v roce 1991 u první dámy jihočeského koktejlu Miloslavy Kelblové. Ta jej pak dostrkala k účasti na jeho první barmanské soutěži. Jenže nováčkovi se nedařilo zcela podle představ a žádná sláva z toho nebyla. „Když jsem se vrátil na hotel, dělali si tam ze mě legraci, co jsem to tam proboha předvedl za ostudu. Strašně se mě to tenkrát dotklo. Začal jsem na sobě pracovat,“ popisuje.
Důležité podle něj je nacvičit si chuťovou paměť širokého sortimentu likérů, destilátů, sirupů nebo ovocných šťáv. Právě to nováčkům nejvíce chybí. „Chvilku trvá, než všechno natrénujete a vypracujete vlastní styl. Musíte čekat a vydržet,“ tvrdí.
V roce 1995 sklidil Jaroslav Krátký plody své práce a stal se Barmanem roku České republiky. O rok později pak slavil absolutní triumf na mistrovství světa v japonském Tokiu. Složení vítězné Lady Scarlett? Gin, pomerančový likér Cointreau, suché Martini, limetový sirup, nealkoholický bitter sirup chutí podobný Campari.
„Když jsem se připravoval na soutěže a vymýšlel koktejly, roznesl jsem testovací vzorky hostům a chtěl jsem po nich, aby mi řekli, jak jim chutnají. Na to jsem však popravdě moc nehleděl. Jestliže někomu dáte něco zadarmo, vždycky vám řekne, že je to dobré. Čekal jsem proto, zda skleničku celou vypijí. Pokud ji nechali stát se slovy, že je pití dobré, věděl jsem, že není,“ prozrazuje svůj jednoduchý trik.
Nejvíce potíží mu prý vždy dělalo vymýšlení názvu drinku. Řešil to po svém – s televizním programem v ruce, v němž hledal různé zajímavosti. Třeba jméno filmové protagonistky. „V té době letěl seriál Sever a Jih. Hlavní postava, Scarlett O'Harová, byla velice krásná ženská. Ta dala jméno mému vítěznému drinku,“ vzpomíná mistr světa.
Svůj úspěch na mezinárodní scéně přisuzuje do značné míry štěstěně. Dokonce tvrdí, že rozhoduje až z 80 procent! „Je to podobné hodnocení jako třeba při tanečních soutěžích. Musíte komisařům chuťově padnout do noty. Jedni pijí sladké, druzí hořké, takže štěstí je opravdu zapotřebí. Pak jde samozřejmě také o to nepokapat bar nebo technicky správně pracovat s nádobím,“ vysvětluje.
I přes profesní úspěch strávil Jaroslav Krátký celý život v rodném Táboře, kde pracovně prošel několik hotelových barů a proslavil se tam především skvělými aperitivními koktejly. Velkoměsto ho nikdy nelákalo, ačkoliv nabídky se objevovaly. Zůstal raději na klidném jihu, u řeky, ve vlastním domě a neanonymním prostředí.
V poslední době mu příliš neslouží zdraví a proto se musel před šesti lety s profesí barmana rozloučit. O to víc si považuje svého členství v České barmanské asociaci a jejím Emeritním klubu, těší se na každé setkání se svými kolegy. „Pořád mě berou v potaz a dávají mi najevo, že k nim patřím. Přes rok si rádi zavoláme a popovídáme. Když se dostanete do horší životní situace, moc si toho vážíte,“ dodává.