Práci v prestižních pražských podnicích proložil australským intermezzem. Po revoluci stál u zrodu České barmanské asociace a založil vlastní barmanskou školu, jejíž kurzy pořádá dodnes.
František Holík absolvoval obor číšník-kuchař na hotelové škole v pražském Hloubětíně a výuční praxi získal ve věhlasném restaurantu Pelikán v Praze Na Příkopech. Tam si osvojil potřebné gastronomické pojmy jako poslání, loajalita nebo pokora k hostům. „Zastával jsem práci komiho při luxusním servírování omáček a příloh. Obsluhoval jsem zde hodně cizinců a členů diplomatických sborů. Díky tomu se ke mně občas dostala krabička žvýkaček nebo americká cigareta, to tehdy bylo něco mimořádného,“ vzpomíná František Holík na své gastronomické začátky.
Poté se na jeden rok vydal na praxi do východoněmeckého Lipska. V rámci veletržní spolupráce mezi ČSSR a NDR si tam nejenže vydělával tuzexové koruny, ale především každé ráno absolvoval dvouhodinovku němčiny, což se později ukázalo jako nedocenitelná zkušenost.
V přelomovém roce 1968 se mu podařilo odcestovat na Západ – přes utečenecký tábor ve Vídni, kde pomáhal ostatním Čechům s komunikací a zkusil si i zavystupovat v cirkusu – rovnou na druhý konec světa až do Austrálie. Na dvouleté vízum pracoval jako barman v hudebním klubu Aurora a jako drink waiter v hotelu Savoy Plaza v Melbourne.
Po návratu do Československa strávil celá dvě desetiletí v jednom z pěti tehdejších nejexkluzivnějších pražských barů – v Lucerně. „Tam jsem se konečně pořádně seznámil s míchanými nápoji a managementem baru, pracoval jsem denně do tří do rána,“ popisuje František Holík svou profesní dráhu vedoucí skrze normalizační období.
Na prahu revoluce stál již zkušený barman u zrodu Šejkr Klubu, tedy přímého předchůdce dnešní České barmanské asociace. A nastartoval úspěšnou první polovinu devadesátých let. V roce 1991 se totiž František Holík stal Barmanem roku a reprezentoval československou scénu na soutěžích v rakouském Linci či kanadském Torontu.
„V témže roce jsem ve Spolkové republice Německo úspěšně složil měsíční barmanský kurz, jehož cena činila čtyři tisíce marek, tedy 67 tisíc korun. Není tajemstvím, že v Lucerně jsme tehdy vydělávali velké peníze,“ podotýká.
Tou dobou vykonával funkci ambasadora Becherovky a míchal z ní koktejly na veletrzích cestovního ruchu v Moskvě, Göteborgu či Madridu, působil také jako marketingový manažer německé společnosti United Brands, kam si ho přivedl velký přítel českých barmanů Udo Irmler.
Po těchto zkušenostech v roce 1994 založil barmanskou školu CBS a vzdělávání gastronomických talentů se v omezené míře věnuje dodnes. „Beru to tak, že za týden se stejně mistrem nikdo nestane. Jde hlavně o pochvalu a motivaci k dalšímu sebezdokonalování. Proto každý absolvent dostane medaili se stužkou trikolory,“ dodává František Holík, jehož velkou sportovní vášní se stal tenis – stal se dokonce trenérem a vede k němu všechny své vnuky.
zpět
