Nezvyk pro soutěžící i členy odborných komisí. Ve vizovické likérce se rozhodli vzepřít pandemii a uspořádat letošní 20. ročník soutěže Rudolf Jelínek Cup on-line. Hodnotitelé pak ve třech komisích (Praha, Brno, Bratislava) ochutnávali lahvované soutěžní drinky doprovázené prezentačními videi zúčastněných barmanů. Jednou z osobností, které se zhostily role rozhodčích, byl i Jiří „George“ Němec.

Hodnocení soutěže mělo kvůli pandemii nestandardní formát. Šlo vůbec v těchto podmínkách zajistit objektivní posouzení?

Pokud se bavíme o objektivitě, tak ta samozřejmě přítomna byla. Všichni měli stejné podmínky, a tak jestli si barman přečetl pozorně, co se od něj očekávalo, nebyl pro neobjektivní hodnocení prostor.

Jak se vám hodnotil výkon soutěžícího bez jeho přítomnosti?

Narodili jsme se jako velmi přizpůsobivé bytosti, šlo tedy jen o nastaveni mysli. Samozřejmě, že vnímat osobnost barmana či barmanky před sebou, prožívat atmosféru jeho (její) prezentace a ochutnávat z originálně prezentované skleničky je „jinej šálek“. Suplementovat tyto chybějící prvky se snažil garant soutěže Achim Šipl a já mu tímto skládám malou poklonu. (smích)

Přinesl tento formát barmanského soutěžení něco nového a svěžího, na co půjde navázat i v nepandemickém období? 

Svěží bylo snad jen to, že celá degustace s hodnocením proběhla během několika hodin a veškeré náklady spojené s logistikou a organizací eventu se minimalizovaly. Tento formát nabízel daleko vetší zaměření se na chuťový profil drinku, aniž bychom byli ovlivňováni dalšími podněty, a to není k zahození. Dokážu si tedy představit formáty soutěží, kdy půjde opravdu jen o hodnoceni chutí a jejich kombinací.

A co třeba masivnější využití videa v budoucích soutěžích?

Nemyslím si, že by měla video prezentace hrát roli, pokud to samotný formát soutěže nevyžaduje. Video nenatáčí samotný barman, ale někdo jiný, a my pak tedy hodnotíme práci další osoby. Kvalitní video produkce nebo profesionální fotografie vyžaduje nemalé náklady a někdo prostě kamaráda z tohoto prostředí má, někdo ne.

Co vás na prezentovaných drincích zaujalo? A naopak, chybovali v něčem barmani častěji? 

Při všech soutěžích a vlastně i v běžném barovém životě hledáme nějaké netradiční spojení, které funguje. Já tomu říkám „chuťový wow faktor“. Dost drinků bylo podobných, což se u bází se silným charakterem stává, a ten zbytek byl průměrný. Jsem tedy s výsledky celkového vyhodnocení moc spokojen. Obecně je vidět, že barmani sledují trendy a nebojí se experimentovat. Avšak nestačí jen shrnout „škraloup“ trendu a aplikovat jej na svůj drink. Je potřeba jít do hloubky. Pochopit, co se pod „škraloupem“ ukrývá.

Například?

Když si dám práci s klarifikovanou ingrediencí, nemůže být přeci výsledný drink zakalený. Ukazuješ mně, že sice vnímáš trend klarifikace, ale už sis nenastudoval podstatu celé věci. Obecně jsem však byl z úrovně koktejlů moc mile překvapen. To ale slyšíte od všech porotců po každé soutěži. (smích)

Jaké máte zkušenosti s mícháním drinků ze slivovice? Jak náročná disciplína to ve srovnání s klasičtějšími bázemi je?

Se slivovicí velkou zkušenost nemám. O to víc jsem byl z některých kreací velice mile překvapen. Opět tleskám a hážu růže! Mám ale devítiletou zkušenost s jinou, velice charakteristickou bází či modifikátorem – Becherovkou. Barman se buď vydá cestou podpory chuťového profilu báze, nebo zariskuje a propojí tento charakter se zcela novou chutí. Je to cesta náročnější, ale právě tam pak vzniká nový zážitek a progres v tvorbě. Myslím, že naopak pracovat s bází, která má méně charakteru, tak, aby nezaniknul její profil, je tím pádem daleko těžší. Spojením dvou světlých barev vznikne opět jen světlý odstín. Když ale budu mít k dispozici tmavou barvu, tak paleta, která může z této kombinace vzniknout, je daleko rozmanitější.

Závěrem se chci zeptat trochu osobněji – jak duševně i profesně prožíváte covid? Jakými činnostmi toto zvláštní období vyplňujete?

První vlnu jsem bral asi jako většina lidí v mém věku. Nadhled, delší dovolená, využití příležitosti k tomu, abych se vrhnul na věci, které jsem dlouho odkládal. Přiznám se, že před pár týdny ale padla tíha i na mě. To podzimní počasí tomu nenapomáhá, viďte? Únikem z toho byla opět jen nějaká akce a reakce. Už rok provozuji koktejlové kurzy a provádění po barech. Veškeré moje snažení směřuje už delší dobu k oslovování široké veřejnosti. Krom toho, že jsem navrhnul řadu „koktejlů s sebou“ pro moje milované bistro Etapa v Karlíně, se momentálně bavím něčím, co nazývám Online Cocktail Class.

O co jde?

Je to zážitkové „vorkšopování“ formou koktejlu pro české domácnosti. V první jarní vlně jsem se tomuto vlastnímu nápadu bránil, ale na podzim už jsem sám sobě neodolal. (smích) Učím se u toho všeho spoustu nových věcí a ta radost koktejlovou kulturou nepolíbených domácností mě neuvěřitelně nabíjí. Jen doufám, že to brzy skončí, a my se budeme moct vrátit zase k sobě.